AUDIT VE STÁTNÍM ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

Audit
v lékovém ústavu zjistil nevýhodné smlouvy a pronájmy (ČTK)

16.4.2014

Praha - Audit ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zjistil nevýhodné
smlouvy, zbytečné výdaje na mzdy a změny v předmětu zakázek. Nestandardní
licenční ujednání mohla vést k výdeji až 300 milionů korun, nevýhodný pronájem
kanceláří 20 milionů. Zjištění představili ministr zdravotnictví Svatopluk
Němeček (ČSSD) a ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta. Podle Němečka asi padnou trestní
oznámení. Předchozí ředitel Pavel Březovský, jehož Blahuta v únoru nahradil,
označil argumenty za vykonstruované. Zvažuje žalobu na ochranu osobnosti.

Blahuta hned po nástupu do funkce zrušil výběrová řízení za 47 milionů
korun, další za 280 milionů pozastavil a dal je přezkoumat. Zjištění auditu,
který pro SÚKL

provedla společnost Grant Thornton Advisory, prověří nyní ústav vnitřním
auditem, přijme nápravná opatření a vyčíslí utrpěnou škodu.

"Chyby, které audit odhalil, jednoznačně potvrzují správnost odvolání
ředitele Březovského. Instituce se chovala plýtvavě při hospodaření s veřejnými
prostředky. Pan ředitel mě ujistil, že podnikne i právní kroky v případech, kdy
si to zjištění auditorů vyžádají," řekl dnes ministr.

Ministerstvo poslalo nezávisle na hloubkovém auditu do ústavu také své
kontrolory, výsledky budou známy v nejbližších dnech.

"Proti všem dosavadním útokům ze strany ministerstva a současného
vedení SÚKL se důrazně ohrazuji. Ministerstvo se jen za každou cenu snaží
ospravedlnit nedávné čistky v ústavu a odvrátit pozornost od svých kauz. Na
všechny výtky máme nezpochybnitelné důkazy o opaku a zvažujeme s kolegy podání
žaloby na ochranu osobnosti," řekl ČTK Březovský. Blahuta krátce po
nástupu na místo ředitele odvolal celé vedení SÚKL a jmenoval nové.

Hloubkový audit se zaměřil na období únor 2012 až únor 2014 a navazoval na
předchozí audity. Roky 2010 až 2011, kdy Blahuta působil na ostravském
regionálním pracovišti SÚKL, se nezabýval. Auditoři pracovali pět týdnů,
prověřili přes sto smluv. Ústav za to zaplatil 1,2 milionu korun s DPH.

Podle auditu SÚKL v kontrolovaném období únor 2012 až únor 2014 uzavíral
nevýhodné smlouvy na správu a provoz aplikací v oblastech klíčových pro jeho
činnost. Nápadné ve smlouvách jsou podle auditorů zejména krátké výpovědní
lhůty bez udání důvodu ze strany poskytovatele. Ústav podle Blahuty mohl být
právě přes tyto nevýhodné smlouvy vydíratelný.

Nevýhodný pronájem kanceláří za 20 milionů na pět let souvisí podle auditu s
neodůvodněným nárůstem pracovních úvazků z 325 na 468, aniž narostla agenda
ústavu. SÚKL se chystal na dobu, až převezme agendu zdravotnických prostředků,
peníze ale údajně vydal bez zákonného zmocnění.

Ke změně předmětu zakázek auditní zpráva uvádí, že někde nebyl dodržen
předmět zakázky, bylo změněno jejich plnění a byly uhrazeny i neprovedené části
zakázky. "Zde hrozí lékovému ústavu reálné nebezpečí právních kroků z řad
dotčených společností," varoval ministr. Blahuta potvrdil, že vyvodí za
zbytečně vydané prostředky odpovědnost konkrétních osob.

SÚKL registruje léčiva pro použití v ČR, ve správních řízeních stanoví ceny
léků a úhrady ze zdravotního pojištění, hlídá závady v jakosti léčiv, nežádoucí
účinky a padělky. Kontroluje lékárny a distributory, včetně zacházení s
návykovými látkami, schvaluje klinická zkoušení nových léků, sleduje vývoj
nákladů na léky a objemy dodávek do lékáren.

Vizitka SÚKL:

- Posláním ústavu je zajistit, aby v ČR byla dostupná pouze farmaceuticky
jakostní, účinná a bezpečná humánní léčiva a funkční zdravotnické prostředky.
Dále dohlíží na reklamu na humánní léčivé přípravky. Od počátku roku 2008 je
pověřen stanovováním maximálních cen léčivých přípravků a stanovováním výše a
podmínek jejich úhrady ze zdravotního pojištění.

- Byl zřízen vyhláškou ministerstva zdravotnictví z dubna 1952. Předchůdcem
dnešního SÚKL byl Ústav pro zkoumání léčiv, zřízený již roku 1918. Kromě
pražského ústředí má regionální pracoviště v Brně, Českých Budějovicích, Hradci
Králové, Olomouci, Ostravě a Plzni.

- SÚKL je správním úřadem, který je podřízen ministerstvu zdravotnictví. V
čele organizace stojí ředitel, jehož jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví.
Plní také

úkoly Státní agentury pro konopí pro léčebné použití; uděluje licence k
pěstování konopí pro léčebné použití a zajišťuje jeho výkup.

- Ke konci loňského roku měl SÚKL 401 zaměstnanců, ročně hospodaří s více
než 600 miliony korun. Jen menší část rozpočtu přitom ústav čerpá ze státního
rozpočtu (v roce 2012 to bylo 39,7 milionu korun), většinu prostředků SÚKL
získává za odborné úkony pro výrobce, distributory, prodejce a za správní
poplatky.

- Ústav disponuje rezervním fondem, ve kterém bylo k letošnímu březnu 1,9
miliardy korun. Minulý týden se koaliční představitelé dohodli na tom, že
zhruba polovinu této sumy (jednu miliardu) použijí v roce 2015 na
spolufinancování navýšení plateb za státní pojištěnce. Musí se pro to ale ještě
upravit příslušná legislativa.

- Letos v únoru se v ústavu již popáté od roku 2006 vyměnilo nejvyšší
vedení, když ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) odvolal ředitele
Pavla Březovského (ve funkci byl od roku 2012) a nahradil jej Zdeňkem Blahutou.
Následně zadaný audit, jehož výsledky dnes Němeček s Blahutou představili, pak
zjistil údajné nevýhodné smlouvy a pronájmy, zbytečné výdaje na mzdy či změny v
předmětu zakázek, zadaných za úřadování Březovského.

Přehled ředitelů SÚKL od roku 1993:

Jan Mikeska (1993-1994)

Milan Šmíd (1994-2006)

Michal Sojka (červenec-září 2006)

Jitka Šabartová (září-prosinec 2006)

Martin Beneš (2007-2012)

Pavel Březovský (2012-2014)

Zdeněk Blahuta (od 2014).

Konkrétní zjištění forenzního auditu v lékovém ústavu

Audit provedla společnost Grant Thornton Advisory

trval pět týdnů

stál 1,2 milionu korun s DPH

prověřil přes sto smluv

pod všemi byl podepsán bývalý ředitel Pavel Březovský

nedostatky zjištěny u 35 až 40 smluv

zjištění

nestandardní licenční ujednání mohla vést k vydání až 300 milionů korun

nevýhodný pronájem kanceláří 20 milionů

neopodstatněné navýšení počtu pracovních úvazků z 325 na 468

porušení interní směrnice k nákupům do 250.000 korun

problémy

nejasné vymezení předmětu veřejné zakázky

neprovedeno sjednané plnění, přesto smluvní částka uhrazena

nedbalá definice služeb a nedostatečné vymezení požadavků na kvalitu

neošetřena autorská práva a nejasnosti ve vlastnictví autorských práv

nepřípustné změny předmětu veřejné zakázky

nedodržení povinného nákupu přes elektronické tržiště